PŘÍBĚH LÉTA: Mně bylo patnáct, on byl ženatý!

26. července 2011 v 17:15 | Lady Jessy ♥ |  Zajímavé♫
!DOPORUČUJI!

Láska
dUž pět let bojuji o své štěstí a o svou lásku. Můj příběh začal, když mi bylo pouhých patnáct.


Letos v létě to bude už pět let, co mi nebije srdce pro nikoho jiného než pro něho. Cesta k tomu, abych mohla být opravdu šťastná, byla však velmi složitá.
Bylo mi pouhých patnáct let, ale když jsem ho uviděla, věděla jsem, že je to ten pravý. Srdce mi vedle něho bilo jak o závod a podlamovala se mi kolena. V ten okamžik byl prostě dokonalý. Pravda, je o deset let starší, ale s tím jsme si hravě poradili... Avšak v té době byl čerstvě ženatý.
Náš románek začal krásným dopisováním, tajnými schůzkami a sladkými polibky na rozloučenou. Byl velmi trpělivý, na nic nepospíchal, no a já v tom byla až po uši. Léto skončilo, ale naše schůzky pokračovaly až do dubna, než jsem zjistila, že můj princ asi není tak dokonalý...
Měl jinou slečnu, kvůli které se odstěhoval od manželky. Myslela jsem, že to nepřežiji, takovou bolest! Po čase mi to rozumně vysvětlil, prý že nemohl vložit celý svůj život do rukou patnáctileté holky. Dnes ho chápu, také už přemýšlím jinak.
Asi rok jsem ho neviděla, sem tam jsme si jen napsali, ale já ho ze svého srdce nemohla dostat. Před dvěma lety dal osud povel a začali jsme si nanovo, já už jako téměř dospělá slečna a on skoro rozvedený. Bylo to dokonalé, nehádali jsme se, jen jsme si užívali lásky!
láska



Samozřejmě nic není navěky. Po devíti měsících přišla krize, kterou on nezvládl, zachoval se ke mně opravdu špatně. Po vzájemné dohodě jsem souhlasila s tím, že budeme kamarádi. Což nám vydrželo asi tak dva měsíce, pak jsme se zase začali scházet a plánovali první společnou dovolenou.

Věděla jsem, že mi ten vztah stojí za to, abych mu znovu odpustila! Šla jsem do toho znovu a naplno. Po dovolené se zeptal, zda si ho vezmu. Nezmohla jsem se téměř na slovo. Ale byla jsem neuvěřitelně šťastná!


Žádost o ruku


Dnes máme za sebou deseti měsíční odloučení kvůli jeho zaměstnání, které jsme oba ustáli, doufám, dobře. Po celou dobu jsem na něj čekala a doufala, že naše pohádka dopadne dobře.

Je to bláznivé, ale jsem si jista, že chci být už jen s ním. Poznala jsem jeho chyby i klady, vím, co od něj mohu čekat a miluji ho i se všemi chybičkami. Neumím si svůj život bez něj představit, a ani nechci! Sním o krásné svatbě s princem a společném životě asi tak se dvěma dětmi. Bude to tedy opravdu můj princ? Budu už konečně šťastná?

Doufám,že se líbilo =)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama